Zákaz EU: Jak lipští restauratéři reagují na klobásové dilema

Zákaz EU: Jak lipští restauratéři reagují na klobásové dilema

října 2025 přijal Evropský parlament kontroverzní rozhodnutí, že veganské a vegetariánské produkty již nesmějí mít názvy jako „řízek“, „burger“ nebo „klobása“. Tento zákaz má za cíl minimalizovat riziko záměny s pravými masnými výrobky. Rozhodnutí však musí ještě schválit členské státy, což vyvolalo intenzivní debatu o dopadu zákona, zejména v sektoru stravování a mezi spotřebiteli. To je to, co hlásí LVZ.

Stravovací průmysl v Lipsku je rozhodnutím překvapen. Kristoff Liebers, zakladatel „Vleischerei“, popisuje diskusi o zákazu jako přehnanou. Jeho „Vleischerei“ používá pro své rostlinné produkty kreativní výrazy jako „kari klobása“ a „steak“. Liebers varuje, že skutečnou hrozbou pro menší společnosti jsou spíše velké korporace než názvy, které používají pro své produkty.

Reakce z cateringového průmyslu

Raphael Konieczny z „Vleischerei“ považuje debatu za zastaralou. Andreas Grollmann z „Milu vegan“ také vyjadřuje obavy a varuje před možným zmatkem, který by nová jména mohla způsobit. Tom Räntzsch, majitel „Bibabo“, zpochybňuje užitečnost zákona a zdůrazňuje, že jeho společnost již nabízí výrobky z náhražek masa pod alternativními názvy.

Kritici nového zákona se domnívají, že by mohl nejen způsobit zmatek, ale také způsobit značné náklady výrobcům. Objevují se také kritiky, že téma má malou prioritu ve srovnání s naléhavějšími výzvami v potravinářském průmyslu. Na sociálních sítích už kolují karikatury a vtipy o zákazu jmen.

Zaměřte se na ochranu spotřebitele

Tato debata je živě diskutovaná nejen v gastronomii, ale také mezi zastánci spotřebitelů. Vehementně se staví proti zákazu výrazů jako „sojový řízek“. Chris Methmann z Foodwatch kritizuje zákaz jako „lobbismus ve službách masného průmyslu“ a zdůrazňuje, že spotřebitelé obvykle dokážou jasně rozlišit mezi veganskými výrobky a výrobky obsahujícími maso.

Kromě toho evropská spotřebitelská organizace BEUC podporuje požadavky zastánců spotřebitelů a uvádí, že většina spotřebitelů si tyto pojmy neplete. Spíše volají po jasných označeních místo zákazu jmen, aby se zvýšila transparentnost.

Z datové situace vyplývá, že spotřeba masa na hlavu v Německu byla v roce 2024 53,2 kg, zatímco produkce bezmasých alternativ dosáhla 126 500 tun, což představuje nárůst o 4,0 % oproti předchozímu roku. Tato čísla ilustrují rostoucí zájem o rostlinnou stravu, což je problém, který je také adresován v otázkách Komisi EU. Otázky, jako je rozšíření rostlinných produktů v supermarketech a možnost celoevropského programu označování, jsou předmětem diskuse a byly formulovány v dopise Komisi zveřejněném v Evropský parlament byla předložena.