Středoněmecká ekonomika: ochablá navzdory nadějím na rekordní čísla!

Středoněmecká ekonomika: ochablá navzdory nadějím na rekordní čísla!

Středoněmecká ekonomika zůstává ve znepokojivém stavu. Aktuální výsledky společné hospodářské zprávy komor z Lipska a Halle/Dessau zveřejněné 16. června konstatují, že oproti předchozímu roku nedošlo k výraznému zlepšení. Podle zpráv z l-iz.de Obchodní situace firem se dále zhoršila a obchodní vyhlídky nevykazují žádné výrazné oživení. Tento průzkum pokrývá více než 147 000 společností v regionu a zdůrazňuje vážné výzvy, kterým ekonomika čelí.

Prezentaci výsledků vedli Kristian Kirpal, výkonný ředitel IHK Leipzig, a Thomas Keindorf, výkonný ředitel HWK Halle. Ekonomika ve středním Německu je konfrontována nejen s ekonomickými, ale i strukturálními problémy. Vliv vysokých cen energií a přetrvávající inflace dále zatěžuje firmy a domácnosti.

Ekonomická situace a výzvy

Celý německý exportní průmysl je v krizi, která nezačala jen koronavirovou pandemií. Zatímco Sasko a Sasko-Anhaltsko by mohly v roce 2024 dosáhnout nových rekordních hodnot hrubého domácího produktu, hodnoty očištěné o ceny klesají. V Sasku se očekává pokles o 0,4 procenta a v Sasku-Anhaltsku o 0,9 procenta.

Stagnující tržby, rostoucí nezaměstnanost a neochota investovat charakterizují současnou ekonomickou situaci. Index ekonomického klimatu pro střední Německo je 32 bodů, což představuje dramatický pokles ve srovnání s maximem 89 bodů na jaře 2018. Společnosti hlásí pokles tržeb, rostoucí provozní náklady a obavy z budoucích mzdových nákladů.

Odvětví a výhled do budoucna

Pohled do konkrétních sektorů ukazuje, že společnosti, které působí primárně v tuzemsku, jako jsou řemesla a služby, mají lepší obchodní situaci než odvětví závislá na exportu. V průmyslovém sektoru ve středním Německu byl patrný zejména nárůst nákladů na energii a pracovní sílu, což výrazně narušilo konkurenceschopnost podniků. Hlasitý IHK Lipsko Domácí tržby klesly o 7,5 procenta, zatímco zahraniční tržby vzrostly o 12,4 procenta na 17,6 miliardy eur, což zvýšilo exportní kvótu na 37,9 procenta.

Sestupný trend se projevuje i ve snížení počtu středních firem, jejichž počet se snížil o 17 na 502. Počet zaměstnanců klesl o 0,5 procenta na 98 748 lidí. Přes určitá pozitivní očekávání se obchodní očekávání společností zlepšila jen mírně a celkově zůstávají na negativní úrovni. Komory volají po posílení odborného vzdělávání a zlepšení pracovních pobídek.

Další ústřední otázkou je hospodaření státní vlády s rozpočtem. Návrh rozpočtu na roky 2025 a 2026 počítá s razantním snížením míry investic, což by mohlo situaci ještě více rozpálit. Společnosti volají po udržitelném snížení nákladů na energii a snížení daní, aby se zmírnila zátěž pro ekonomiku.